Výstava Ryvola / Doležal

Výstava

leden – duben 2021

Jíří Ryvola – Pokusy

(*1939)

Od dětství toužil po výtvarné dráze, nebylo mu však umožněno vydat se touto cestou. Po gymnáziu absolvoval železniční školu stavební. Jeho další profesionální dráha se pak ubírala tímto směrem.

Vraťme se však k jeho malířským začátkům. V dětství absolvoval výtvarné kurzy zaměřené na kresbu. Na gymnáziu byl studentem prof. Pučelíka, v letech 1956-58 absolvoval kurz kreslení, v letech 1972-74 pak soukromé studium kresby u Dana Richtra a v letech 1980-83 lidovou výtvarnou konzervatoř. Jeho výtvarné aktivity ustávají poté, co ho listopadová revoluce zavála do politiky a do Prahy.

V polovině 90. let se vrací ke své železničářské profesi a s nebývalou vehemencí i ke své malířské tvorbě. Jiří Ryvola dokazuje, že patří mezi ty, kterým přibývající léta neubrala na kreativitě. Ba naopak, každá nová výstava potvrzuje, že ve vinorodém kraji Litoměřicka, kde již dlouhá léta žije, stejně jako dobré víno, zraje i malíř. Témata jeho kreseb se příliš nezměnila – nadále si vybírá uličky, domy a krajiny, v nichž lze nalézt citlivou „stopu lidské ruky“. Snad jen regionální záběr je stále širší. k severním a jižním Čechám postupně přibyla Praha a další místa České republiky i obrázky ze zahraničí. Nově se objevují obrázky věcí, které nás v mládí obklopovaly a na které jsme již mnohdy zapomněli, i kresby, někdy trochu ironicko-nostalgické, s tématem železnice. Největší proměnu lze pozorovat u námětů jeho obrazů. Pozvolna ubývá domů a přibývá lidí. Snad to souvisí s lidským dozráním malíře a jeho snahou zachytit rozmanitost našeho života, možná i jeho návratem ke kořenům, ze kterých čerpá energii pro svou výtvarnou práci. Činí to rukopisem, který je nezaměnitelný. z jeho tvorby vyzařuje klid a pohoda. Kresby a obrazy jsou tvořeny a stvořeny, aby pohladily duši a vytvořily v ní jemný a laskavý úsměv. Jiří Ryvola nám s pokorou propůjčuje své oči, abychom mohli nově vidět domy a zákoutí, kolem kterých denně nevšímavě chodíme. Dokáže nahlédnout do duše lidí a zachytit osudy vepsané v jejich tvářích a očích.

zdroj životopisu: www.radix/knihy.cz (redakčně krácen)

Všichni máte pravdu - Jiří Ryvola vypravuje v knihovních novinách Karel Hynek Mácha 2021 č. 1 (.pdf)

František Doležal – Poesie a život

(1910–1989)

Malíř, grafik, výtvarný teoretik a publicista. Soukromě studoval malířství u Antonína Hudečka, grafiku u Františka Tichého. Debutoval jako básník v Almanachu pro poesii a život 1920–1930, kreslil karikatury pro časopisy Trn a Tvorba. Ve 30. letech maloval surrealistická plátna, poprvé vystavoval koláže v roce 1937 v Divadle E. F. Buriana v pražském Mozarteu. Za války ho výtvarně přitahovala městská periferie, byla mu blízká poetika Skupiny 42. Příslušel k předválečné levicové avantgardě, jeho přítelem byl mj. Géza Včelička a Josef Šíma. Byl výtvarným kritikem Národního osvobození, pro Nakladatelské družstvo Máj navrhoval knižní obálky.

Na Litoměřicko začal jezdit v druhé polovině 50. let. Jako malíře ho zaujala zanikající rybářská a přístavní čtvrť Litoměřic a krajina Českého středohoří. Koupil malý domek v Hlinné u Litoměřic a zařídil si v něm ateliér, který se mu stal druhým domovem. v 60. letech se František Doležal zabýval organizátorskou a kurátorskou činností, v Praze-Dejvicích založil významnou Galerii Vincence Kramáře. Jako malíř a výtvarný teoretik se soustavně zabýval životem a dílem Karla Hynka Máchy, napsal o něm literárně-uměleckou studii a podílel se na několika máchovských výstavách v litoměřické galerii. Vytvořil rozsáhlý Malý máchovský cyklus barevných kvašů a obrazový Máchovský cyklus, oba v duchu imaginativní malby, které tvoří vrchol jeho tvorby. Díla zaujala básníka a spisovatele Ludvíka Kunderu, litoměřického rodáka, který zahájil Doležalovu výstavu v roce 2000 v gotickém Dvojčeti. Krajina v abstraktním pojetí provázela malíře i v posledních desetiletích jeho života, vytvořil řadu obrazů, spojených názvem Reminiscence na České středohoří. Vracel se stále i k máchovským motivům, v cyklu Pocty vzpomněl na své přátele Josefa Šímu, Františka Tichého, scénografa Františka Tröstra či básníka Konstantina Biebla. v letošním jubilejním roce jsem vydala první uměleckou monografii nazvanou František Doležal: Poesie a život. Takový název ponese i připravovaná výstava v litoměřické Knihovně Karla Hynka Máchy.

text: Jarmila Štogrová

Galerie – 2. patro

František Doležal – Poesie a život

Některá z děl Františka Doležala si můžete zakoupit. V případě zájmu o bližší informace kontaktujte, prosím, paní Štogrovou na e-mailové adrese: stogrova@volny.cz

Pohled do galerie

Ani labuť, ani Lůna, 1970, Máchovský cyklus

Monolog vězně, 1985, Máchovský cyklus

Valdice, 1978, Máchovský cyklus

Dialog, 1977, Poselství naděje

Která prozařuje čas, 1980, Signály času

Hledání tvaru, 1980, Signály času

V růžových tmách I, 1985, Signály času

V růžových tmách II, 1985, Signály času

V zrcadle výčitek, 1988, Signály času

Vernisáž, 1982, Signály času

Žíznivá země, 1980, Signály času

Galerie – 2.patro

Chodba a schodiště

František Doležal – Poesie a život

Mytí vlasů, 1949, olej, papír, 415 x 296 mm

Žena u šicího stroje, 1946, akvarel, papír

Na balkoně, 1947, olej, papír, 330 x 150 mm

Sedící žena, 1946, kolorovaná kresba, papír, 308 x 232 mm

Ještě jednou do krajiny mého dětství (K. H. Mácha), 1964, kvaš, papír, 216 x 130 mm

Intermezzo II. (K. H. Mácha – Máj), 1963, kvaš, papír, 134 x 173 mm

U jezera (K. H. Mácha – Máj), 1963, kvaš, papír, 140 x 213 mm

Pocta Františku Tichému, 1976, kvaš, papír, 96 x 120 mm

Valdice (K. H. Mácha), 1978, kvaš, papír, 65 x 79 mm

Oživená krása (Reminiscence na České středohoří), 1975, kvaš, papír, 107 x 62 mm

Krajina s toulavými mraky (Reminiscence na České středohoří), 1976, kvaš, papír, 82 x 68 mm

A už se líp rozjasní (K. H. Mácha, dopis Eduardu Hindlovi), 1968, kvaš, papír, 117 x 47 mm

Zamřížované zrcadlo (Deník Marie), 1967, kvaš, papír, 67 x 93 mm

Přijde smrt a bude mít tvé oči (Cesare Pavese), 1971, kvaš, papír, 85 x 55 mm

Hostina pod černým rubášem, 1965, kvaš, papír, 58 x 120 mm

Kontrast – napětí – poesie, 1965, kvaš, papír, 90 x 95 mm

Ani labuť, ani Lůna (K. H. Mácha), 1963, kvaš, papír, 171 x 99 mm

Monolog vězně 1 (K. H. Mácha – Máj), 1963, kvaš, papír, 87 x 170 mm

Phönix, 1964, kvaš, papír, 169 x 220 mm

Máchův zápisník 2, 1964, kvaš, papír, 85 x 139 mm

Máchův italský deník 2, 1963, kvaš, papír, 93 x 97 mm

Monolog vězně 2 (K. H. Mácha – Máj), 1963, kvaš, papír, 145 x 140 mm

Naučné oddělení – 1. patro

Jíří Ryvola – Pokusy

Všechna díla Jiřího Ryvoly u nás vystavovaná je možné zakoupit. V případě zájmu o bližší informace kontaktujte, prosím, výtvarnici knihovny na e-mailové adrese: vytvarnice@knihovnalitomerice.cz

Před golfem, 6.000,-

Bod G, 6.000,-

Déjà vu, Prodáno

JS, 5.000,-

Kapela na mostě, 19.000,-

Na poslední chvíli, 14.000,-

Pozounista, 6.000,-

Před Montmartrem, 8.000,-

Puntíkatá, 8.000,-

Trubač, 6.500,-

Vamp, 15.000,-

Výrazná kravata, 13.000,-

Zahradní mariáš, 19.000,-

Galerie Kaple

Tento výstavní prostor naleznete v prvním patře vpravo, za výtahem, před dveřmi ředitelny a ateliéru.

Beletrie– přízemí budovy

Vitríny – přízemí budovy

František Doležal – Poesie a život

Ve vitrínách (stojan skládací, klabret s olejničkami, džbánek se štětci, špachtle, napínací kleště, obraz, krabička s pastely, 3 knihy, katalogy, skicák A6)

Rybářské schody, 1956

Jarmila Štogrová-Doležalová: FRANTIŠEK DOLEŽAL – POESIE A ŽIVOT

Vydala Jarmila Štogrová v koedici s Archivem výtvarného umění, Hlinná 2020
ISBN 978-80-907804-0-8 (Jarmila Štogrová)
ISBN 978-80-906754-5-2 (Archiv výtvarného umění)
formát 260 x 230 mm, vázané, přebal
350 s., 250 obr. (reprodukce obrazů, archivní fotografie)
Vydání 1.
Závěrečná redakce textu Jan Kovanda
Jmenný rejstřík Jarmila Štogrová
Úprava fotografií Jana Majcherová
Grafická úprava Jan Majcher
Tisk a knihařské zpracování powerprint s.r.o.

Monografie o životě a díle Františka Doležala (1910–1989), umělce, který byl nejen malíř a grafik, ale také výtvarný teoretik, kurátor a galerista. Jako příslušník předválečné levicové avantgardy prožíval období intenzivní vlastní tvůrčí práce, organizování kulturního života i zvraty spojené s proměnami společenského řádu, které ho osobně zasáhly.
Koncem dvacátých let studoval malířství soukromě u Antonína Hudečka, ke konci války grafické techniky u Františka Tichého. Debutoval jako básník v roce 1930. Poprvé vystavoval surrealistické koláže a kresby v roce 1937 v Divadle E. F. Buriana v Salonu na chodbě, kreslil karikatury pro humoristický časopis Trn a levicový týdeník Tvorba, v jeho díle převládala sociální témata. Byla mu blízká městská periferie a poetika Skupiny 42. Po roce 1945 byl odborným kritikem Lidové kultury a Národního osvobození, působil ve výtvarném oddělení Ústřední rady odborů a ministerstva kultury. V době socialistického realismu padesátých let maloval město Litoměřice a krajinu Českého středohoří. Počátkem šedesátých let se jeho výtvarný názor napojil na vlastní surrealistické zdroje, začal se soustavně zabývat životem a dílem básníka Karla Hynka Máchy. Jeho tvorba se od této doby právem přiřazuje k nejlepší tradici české imaginativní malby.
Malířův málo známý osud je v (dosud první) monografii představen v jeho harmonii i disharmoniích, bez černobíle zjednodušujícího pohledu, který dříve vycházel z nedostatečného povědomí o jeho východiscích a aktivitách. Doležalova dcera Jarmila (nar. 1956), historička umění a publicistka, napsala knihu s důvěrnou znalostí otcova díla, osobního života i dostupných archivních materiálů včetně zachované korespondence.
František Doležal sice vycházel z impulsů, které přinesl surrealismus, ale nikdy nepřijal jeho svazující myšlenkové konstrukce, byl a zůstal solitérem, hledajícím si ve výtvarném projevu vlastní cestu. Monografie ho ukazuje v mnoha polohách hledání a nalézání i ztrácení, představuje jeho tvorbu od počátků v třicátých letech, k vrcholům v experimentální tvorbě druhé poloviny 60. let a sleduje jeho výtvarné směřování v následujících dvaceti letech. Provází ho také v jeho tvorbě kritické a literární, představuje i zásadní reflexe díla jiných autorů. Nejde přitom jen o monografii jednoho solitérního umělce: Doležalovo hledání a nalézání vytváří zároveň zrcadlo dobám, které je třeba chápat v množném čísle: výtvarníkův život ukazuje, jak se citlivý básník a malíř vyrovnával se zásadními změnami a diskontinuitami společenského dění od třicátých let do konce let osmdesátých.